|
|
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Maur, Eduard (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
|
|
|
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Maur, Eduard (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
|
|
|
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
|
host ::
RSS.